Základní škola Senice na Hané
Současnost
Základní škola je umístěna
ve dvou budovách: v hlavní budově je vedení školy, žáci 5. - 9.
ročníku a školní jídelna, školní družina do menší budovy tzv. "malé
školy" chodí žáci 1. - 4. ročníku. V letošním roce základní školu
navštěvuje 189 žáků ze Senice, Seničky, Cakova, Vilémova,
Bílska, Loučky, Choliny, Odrlic, Dubčan a Loučan o jejichž
vzdělání se stará 17ti členný pedagogický sbor a 1 vyučující
náboženství. Ve školním roce 2011/2012 probíhá výuka ve všech třídách podle Školního vzdělávacího programu "Světozor". Průměrný počet žáků
ve třídě je 21. Žáci si mohou vybrat z následujících volitelných
předmětů: v 7. a 9.roč. výpočetní techniku, německý a ruský
jazyk, v 9. roč. seminář z matematiky, německý a ruský jazyk a konverzace z
anglického jazyka. Z nepovinných
předmětů se na 1. stupni vyučuje náboženství, sportovní a pohybové
aktivity, na 2. stupni náboženství a sportovní
hry. Vybavenost školy je na solidní úrovni: z
odborných učeben stojí za zmínku: počítačová učebna, kuchyňka,
keramická dílna, jazykové učebny, klubovna, učebna chemie a fyziky,
dílna pro technické práce, žákovská a učitelská knihovna a nově vybavená přírodopisná a fyzikální
učebna. Bohužel školství se stále potýká s nedostatkem finančních
prostředků, a tak škole stále chybí vlastní tělocvična. Žáci cvičí v
nevyhovující obecní sokolovně, za příznivého počasí pak venku na
školním hřišti. Školní družina má kapacitu 40 dětí.
Historie školy
Nejstarší zpráva o
senické škole sice pochází již z roku 1680, ale podrobnější
informace máme až z konce 18.století (r.1796), kdy byla v obci
postavena nová škola (č.67). Ta však v roce 1856 lehla popelem a
teprve v letech 1875 - 76 byla vystavěna nová školní budova (č.164)
se dvěma třídami, která byla o šest let později rozšířena o třetí
třídu. Senická škola se dlouhá desetiletí potýkala s velkým
počtem žáků, nedostatkem prostor i i chybějícím hygienickým
zařízením. Proto již před první světovou válkou sílily hlasy
volající po výstavbě nové školy, v níž měla být vedle obecné školy i
škola měšťanská. K realizaci této myšlenky však došlo až v době
druhé světové války. Místo pro novou školu bylo vybráno v roce 1938
v části obce zvané Žižkov a začátkem následujícího roku bylo zadáno
vypracování projektové dokumentace firmě Tomáše Šipky z Olomouce.
Stavební práce byly zahájeny koncem dubna 1939 a ukončeny v polovině
listopadu 1940. V prosinci téhož roku provedl okresní úřad kolaudaci
a v průběhu vánočních prázdnin se obecná škola přestěhovala do nové
budovy, která dostala číslo 300. Náklady na její stavbu si vyžádaly
1 870 000 korun. Válečná doba nepřála okázalým slavnostem, proto
byla i nová budova vysvěcena 19. ledna 1941 s vyloučením veřejnosti
a jen za účasti místní školní rady a obecního zastupitelstva. Výuka
v ní začala koncem ledna. Vedle české školy byla od 1. května
1943 v nové škole zřízena obecná německá škola, jejíž jednu třídu
navštěvovalo 26 žáků. Když byla od 1. září 1944 senická škola
přidělena žákům gymnázia z německého Essenu, musela se česká škola
přestěhovat opět do staré školní budovy. Němečtí žáci zůstali v
Senici až do února 1945, potom je vystřídal oddíl Hitlerjugend a
nakonec sloužila škola jako německá polní nemocnice. V nových
poměrech po osvobození musela být dána zdevastovaná škola nejdříve
do pořádku, aby v ní mohlo být 3. září 1945 opět zahájeno vyučování.
Jejím řídícím učitelem byl Jan Vagrčka. Zřízení měšťanské školy bylo
potvrzeno 1. září 1945. Měšťanské škole patřilo první patro školní
budovy, zatímco obecná škola byla v přízemí. Také v měšťanské škole,
jejíž správou byl pověřen Josef Husička, byla výuka slavnostně
zahájeno 3. září 1945. Senice se tak stala centrem školního újezdu,
k němuž patřily dále Bílsko, Cakov, Dubčany, Odrlice, Cholina a
Senička. Opětovné otevření obecné školy a zřízení újezdní školy
oslavili seničtí obyvatelé v neděli 16. září 1945 průvodem od školní
budovy na sokolské hřiště, kde se konal koncert a další kulturní
akce. Pro tuto příležitost složil učitel a spisovatel ze Seničky
Josef Koudelák báseň nazvanou Cesta ke slunci. V následujícím období
prošla senická škola celou řadou organizačních změn i stavebních
oprav a úprav, vštípila základy vzdělání stovkám žáků a stala se
nedílnou součásti obce.
Mgr. R.
Hynková
PhDr. S. Kovářová
|