Čertovský rej

Úterní ráno dne 5. prosince nebylo jen tak obyčejným ránem. Do malé školy v Zákostelí se od rána scházeli čerti, čertice a andílci. Jeden krásnější než druhý, v maskách koupených i ručně malovaných a vyráběných. Čekalo je všechny zábavné dopoledne. Nechybělo představení se a vymyšlení si pohádkových jmen, ve skupinkách vznikaly veselé básničky a rýmovánky. Nečekaným překvapením byla návštěva sousedního pekla a nebe ze Žižkova. Sám velký Lucifer přišel  s pytlem, který zde hodlal naplnit. Pár adeptů se našlo. A představte si, i v sousedním pekle o některých z nás věděli – že někdy vystrkujeme růžky, i když není čertovský den, že jsme trochu líní v práci, že máme rezervy v kamarádství, v plnění domácích úkolů, dokonce prý někteří lžou…Ale také se ví o dětech, které jsou hodné, pracovité, snaživé, ty si zasloužily sladkou andělskou odměnu. No a ti hříšníci?  Slibovali nápravu, recitovali i zpívali,..

Když je něco fajn, strašně rychle to utíká. Však to znáte. A přesně to se stalo dnes. Než jsme se nadáli, zvonilo na oběd a na čertování se budeme těšit až za rok. Den jsme si užili a loučili jsme se písničkou:

Budliky, budliky, my jsme čerti z pekla, budliky, budliky, Káča by se lekla,…

/více foteček najdete ve fotogalerii/